Konference MeetBike 2008 v Drážďanech očima inženýra ČeMBisty

Miloš Matoušek | 06.05.2008

Kdo se účastnil z ČR

Přestože byla konference primárně určena především pro politiky a úředníky z měst, regionů a státních úřadů, zvláště z nových členských zemí EU, dále pro výzkumníky zabývající se dopravou, urbanismem a dalšími příbuznými oblastmi, pro studenty či zástupce neziskových sdružení a firem poskytujících své služby v oblasti cyklodopravy, veřejné dopravy apod., mezi účastníky z ČR nebyl, bohužel, žádný politik. Z úředníků se účastnili dva úředníci z Magistrátu města Ústí nad Labem (z odboru dopravy a z odboru strategického rozvoje), jiní úředníci z krajských nebo městských úřadů, či magistrátů, kteří mají na starost rozvoj cyklodopravy, se neúčastnili. Z ČR dále přijeli dva zástupci z Centra dopravního výzkumu – Jaroslav Martínek a Radomíra Plíšková, kteří v ČR pořádají pravidelné Cyklokonference, dále několik zástupců neziskovek (AUTO*MAT, Greenways, Green Idea Factory, World Car Free Network a ČeMBA), kteří se zabývají podporou cyklistiky nebo udržitelné dopravy a také čtyři projektanti, kteří ve svých projektech prosazují cyklistiku jako integrální součást dopravního systému. Naproti tomu mezi Poláky bylo určitě pár politiků a úředníků (poznávací znamení – tmavý oblek s kravatou).

ČR ve srovnání s Evropou

Konference byla třídenní, z toho přednášky se konaly dva dny. Konferenci pořádala Technická Univerzita Drážďany v zasedací síni Drážďanské radnice. První den v prezentacích představili zástupci různých sdružení, konzultačních kanceláří, regionů svou činnost na poli cyklodopravy. V úvodu se posluchači v sálu dozvěděli, jaká opatření provádí Evropská komise ve svých budovách na podporu dojíždění zaměstnanců do práce na kole – úschovny kol, převlékárny a sprchy a také nezbytné PR. Z příspěvku Radky Plíškové z CDV se posluchači dozvěděli o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy v ČR schválené v roce 2004 a dále mohli vidět příklady realizovaných cyklostezek podél silnic, podél řek anebo v parcích to vždy asfaltových. Tedy více méně stezky pro cykloturistiku a pro cyklodopravu z vesnice do města, nebo mezi městy. Dobrá řešení z měst (cyklopruhy na vozovce) nebyla představena, i když už krátké úseky v městech v ČR lze najít. Polská zástupkyně si ve své prezentaci posteskla, že závidí Česku schválenou cyklostrategii, zatímco v Polsku se podobný rámcový dokument teprve připravuje. Za zmínku stojí, že v Polsku připravované cyklostezky v národních parcích nebudou asfaltové, ale budou mít přírodní povrch. Z ostatních prezentací byl zajímavý poznatek, že v druhém sledu zemí dle vyspělosti cyklodopravy, kam lze řadit Francii a Británii, ne vždy vše klape tak, jak by si příznivci cyklodopravy přáli. Humorný moment nastal po prezentaci dvou Angličanů (mimochodem dosti kritické k dopravním projektantům), kdy se v diskuzi přihlásil jeden z posluchačů s poznámkou, aby si všichni opravili název UK (United Kingdom) za Anglii, protože ve Skotsku, odkud on je, je vše úplně jinak. Zajímavé bylo představení systému půjčování kol Cyclocity® od firmy JCDecaux, kdy cena půjčování konstrukčně netypického kola je snížena díky výnosu z reklamních vitrín stejného provozovatele.

Součinnost cyklistické a veřejné dopravy

Druhý den byl věnován tématu vzájemných vazeb mezi cyklistickou a veřejnou dopravou, kam se řadí jak MHD ve městech, tak autobusová či vlaková doprava meziměstská či dálková. Jednoznačně bylo řečeno, že cyklodoprava a veřejná doprava jsou spojenci v úsilí o snižování množství automobilové dopravy ve městech. Jednotlivé příspěvky se týkaly výzkumů dopravního chování cestujících v různých dopravních prostředcích a dle různé délky cesty (příspěvky z Německa, Francie a Finska). Velmi zajímavé byl prezentace o propracovaných systémech B+R (Bike & Ride), což je obdoba v Praze známého systému záchytných parkovišť P+R (Park & Ride) Systémy B+R musí být správně uspořádány a jejich velikost musí pojmout předpokládané množství uložených kol. Jinak bude vypadat parkoviště u hlavního nádraží, kde je potřeba uložit denně 17 tisíc kol (Utrecht) a jinak u zastávky na lince busu, tramvaje, či vlaku, kde zanechá své kolo pouze několik cestujících. V současnosti na mnoha parkovištích B+R probíhá modernizace a přestavba s cílem zvýšení komfortu pro cestující: ne více než tři minuty potřebné na uložení kola a co nejblíže nástupišti, protože cyklisté nechtějí chodit daleko pěšky.

Jak se budeme přepravovat za 30 let?

Završením jednotlivých příspěvků byla prezentace Dr. Toppa z projektové kanceláře z Darmstadtu o dopravě ve městech v roce 2038. Díky vysokým cenám pohonných látek, mýtnému pro všechna vozidla a dalším poplatkům za auto se mnoha obyvatelům velkých měst nevyplatí vlastnit auto. Díky poklesu vlastnictví aut bude v ulicích více místa na zeleň a jiné funkce. Lidé budou pro každodenní jízdy do práce, do škol apod. využívat převážně veřejnou dopravu, jejíž služby budou dostupné mobilním telefonem – placení jízdného, jízdní řády, informace o poloze spoje apod. Přes mobil bude přístupné i půjčování jízdních kol, či obsluha parkovacího boxu pro vlastní bicykl. Pro převážení věcí, které je těžko dopravovat veřejnou dopravou, případně jiné nezbytné cesty budou k dispozici osobní nebo dodávková auta v půjčovnách systému Car-sharing. Stanice Car-sharing budou vybaveny parkováním pro jízdní kola a budou přístupná veřejnou dopravou. První systémy Car-sharing se již několik let rozvíjejí v několika velkých městech především v Německu a Švýcarsku, ale i jinde.

Mimo přednáškový sál

V předsálí konference byla výstava, kde se nabízely různé plakáty a letáky organizací zaměřených na různé segmenty cyklistické dopravy, z produktů byly vystaveny parkovací box pro kolo ovládaný mobilem a úchopové madlo montované k semaforu pro cyklisty, o které se jezdec přidrží rukou a nemusí sundat nohy pedálu. Účastnící konference měly po celou dobu konání k dispozici bezplatně kolo z půjčovny next bike (www.nextbike.de). Městské kolo s netypicky prohnutým rámem, ve kterém je reklamní plocha, je označeno číslem a vybaveno lankovým zámkem s číselným kódem. Při běžném půjčení kola (po předchozí registraci) nahlásíte telefonem číslo vyhlídnutého kola a operátor sdělí číselný kód zámku, případně sdělí, že kolo je již obsazeno. Cena je 1 €/h a 5 €/24 h. Síť půjčoven je v mnoha německých městech a začíná se rozšiřovat i v cizině. Kolo má 3 rychlosti v nábě, přední i zadní osvětlení s dynamem, zadní nosič a objemný koš pod řidítky. Jezdit na kole po Drážďanech je pohodlné, rychlé a bezpečné. Všechny zatížené ulice (i čtyřpruhové) jsou vybaveny cyklopruhy na vozovce, případně je stezka vedena jednosměrně po širokém chodníku společně s chodci. Cyklopruhy jsou vedeny i přes křižovatky. V jednosměrných ulicích ve staré zástavbě je pomocí dodatkové tabulky umožněna jízda na kole v protisměru. Obchody, nádraží a další místa jsou vybavena stojany (tvaru obráceného U), ke kterým lze zamknout rám kola. Hostely v Drážďanech počítají s cykloturisty a nabízejí chráněná místa pro uložení více kol, případně zajistí půjčení kol pro své hosty.